Serbske ludowe spiwy

Wóc ty tužyš, źowcyšćo

W originalnej zběrce njejsu noty k tekstoju pódane.

1. »Woc ty tužyš, źowcyščo,
||: wěnaška njewijoš?« :||

2. »Woc ga tužyš njedeju,
||: gaž luby doma njej’. :||

3. Wón jo wujšeł na wojnu,
||: tśi mile za Pragu. :||

4. Drugem’ jo mě pśirucył,
||: až dej mě zastojaś. :||

5. Wón mě derje zastojał,
||: ak ja nejlěpjej wěm. :||

6. Gaž smej kjarcmje na reji,
||: z drugimi rejujo. :||

7. Ja pak debu pśiglědaś,
||: tak śěžce zdychowaś.« :||

8. Luby se póra z wojny dom
||: po góle zelonej. :||

9. Schyliła se lěbina,
||: lubego zabiła. :||

10. »Och, mě lejdar božcycko,
||: źe wzeju drugego! :||

11. Drugeg’ lubeg’ dawno mam,
||: žeden tak wěrny njej’. :||

12. Což smej z pjerjejšym groniłej,
||: wšo zwěru měniłej. :||

13. Což z nětajšym gronimej,
||: nic zwěru njamamej.« :||