Serbske ludowe spěwy

Ha běštaj pak, běštaj pak młodaj dwaj

1. Bještaj pak, bještaj pak młodaj dwaj,
Swjeru so lubo mjeještaj. :,:

2. Sydom ljet ’romadžje khodžeštaj,
Na wosme ’cyštaj so wonaj brać. :,:

3. Na to pak pšindžechu lozy huby,
Zo mo’ł jedyn rec te stare žony. :,:

4. Te su tom’ hólčikej wotradželi,
Zo sej wón nedyrbi holičku brać,
Zo dri so radsjo sydom ljet na wójnu dać.

5. ›Dyrbju so sydom ljet na wójnu dać,
›Z kim ’džemój sebi te powesćje słać?‹ :,:

6. »’Šak je tym hajku tón dróbny ptačk,
»Z tym ’džemój sebi te powesćje słać.« :,:

7. Minyło bješe so ljetko a džeń,
Pšilećał sołobik z powesćami. :,:

8. Ty dyrbiš žarować, holečo,
Ty dyrbiš žarować luboh’ swojoh’. :,:

9. Ty dyrbiš žarować ljetko a džeń,
’Šće jene ljetko we wjencu khodžić. :,:

10. ›Pred’ hač ’cu žarować luboh’ swojoh’,
›Radsjo ’cu sydom ljet płakać pše-njoh’.‹ :,:

11. Štoda ty žaruješ, holečo,
Zo sej ty weselje nespjewaš,
Ža’nych sej wjencow ’jac’ newiješ?

12. ›Kak da by ’cyła sej wjencow wić,
›Dyž džje mój luby mi wumreł je.‹ :,:

13. Wón je mi ća’nył na wójnu,
Na tu mi wójnu daloku. :,:

14. Sydom sym ljetkow pak łožo słała,
Žanu tu nócku sym nepóspała,
Kójždu tu nócku sym pšepłakała.

15. To pak wam praju, wy młodžeńcy,
Holcy a młodži młodžeńcy,
Nemjejće so wy tak swjeru lubo.

16. Swjerne te lubosćje falšne su,
Jara haj falšne a zawedne. :,:

17. Dyž so dwaj młodaj tak lubo mataj,
Kak je to tola tak dušnje. :,:

18. Swojej pak tola być nemóžetaj,
Kak je to tola tak zrudnje. :,: