1. Pšeco je holička wečerjała,
:,: ’Čera je wečereć skomudžiła. :,:

2. Ze swojim lubym sej pšem’ojiła,
:,: Nowinkow dla so z nim rozm’ojiła. :,:

3. ›Ryč mi, mój luby, tak lesnje hač ’ceš,
›Tola me nidy ty newobryčiš,
›Po swojej mysli me newob’roćiš.‹

4. Luby tón mjeješe lesnu ryč,
:,: Holička mjeješe dobru mys’. :,:

5. Pšeco wón holičku wobryča,
:,: Po swojej mysli ju wob’roći. :,:

6. To’lej pak nebydžich nidy rekła,
Zo dyrbjał luby tak lesnu ryč mjeć,
Zo dyrbjał holičku wobryčeć.

7. Kóžde to jab’učko rjane čerwene,
:,: Z nutska ma tola swoje čorne póčki. :,:

8. Kóždy tón hólčik ma swoju lesnu ryč,
:,: We swojej wutrobi swoju falšnu mys’. :,:

9. Renje wón ryči a falšnje mjeni,
:,: Swoju wón pšisahu darmo čini. :,: