Serbske ludowe spěwy

Srjejź Bórkow stoj lipa

2. Pód njeje pachola
tak wjelgin zrubana,
jědewoj,
tak wjelgin zrubana.

3. Źo zgóniło źowcyšćo,
zběrało zelišća,
jědewoj,
zběrało zelišća.

4. »Njezběraj zelišća,
šyj śańku kóšulku,
jědewoj,
šyj śańku kóšulku.«

5. Młodeg’ z dwóru njasechu,
wjele luźi za nim źo,
jědewoj,
wjele luźi za nim źo.

6. Nejpjerwjej jog’ lubka
mjazy dwěma drugima,
jědewoj,
mjazy dwěma drugima.

7. Źowcyšćo płakašo,
běłej rucce łamašo,
jědewoj,
běłej rucce łamašo.

8. »Njepłac ty wó togo,
wšak maš tud młodego,
jědewoj,
wšak maš tud młodego.«

9. »Co su mě młodosći,
gaž njejsu lubosći,
jědewoj,
gaž njejsu lubosći.

10. Jo wón wumrěł mójog’ dla,
cu ja wumrěś jogo dla,
jědewoj,
cu ja wumrěś jogo dla.

11. Toś mam ja dwa noža,
ak mě wón skupował,
jědewoj,
ak mě wón skupował.«

12. Jaden do se stajiła,
drugi za nim chyśiła,
jědewoj,
drugi za nim chyśiła.

13. »Zakopśo wy naju
pód lipu zeleneju,
jědewoj,
pód lipu zeleneju.

14. Sajźćo nad nama dwa pšuta,
dwa pšuta winowej,
jědewoj,
dwa pšuta winowej.«

15. Pšuta tej rosćeštej,
guste grańki mějaštej,
jědewoj,
guste grańki mějaštej.

16. Gromadu se spleśeštej,
zwěru lubo mějaštej,
jědewoj,
zwěru lubo mějaštej.